|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Sociální exkluze pohledem obyvatel vyloučených lokalit, sociálních pracovníků a úředníků
Ježek, Michal ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Tématem bakalářské práce je problematika sociální exkluze a sociálně vyloučených lokalit. Práce pojednává o pohledu obyvatel sociálně vyloučených lokalit a expertů, kteří se podílejí na vytváření a uplatňování inkluzivní politiky na lokální úrovni. Text je rozdělen na teoretickou část, jež se zabývá konceptem sociální exkluze, jeho historií a současným diskurzem. Dále je popsáno, kdo a proč je nejvíce ohrožen sociální exkluzí, jaké jsou její příčiny a důsledky. Jelikož se práce zaobírá pohledem obyvatel sociálně vyloučených lokalit, teoretická část popisuje také vznik a definici těchto lokalit. Praktická část je tvořena analýzou rozhovorů s respondenty z řad obyvatel vyloučených lokalit a expertů. Cílem práce je zjistit, jak tito aktéři inkluzivní politiky vnímají problém sociální exkluze a vyloučených lokalit. Dále je úkolem práce zjistit, jaké jsou největší problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit, jaké jsou sociální vazby uvnitř lokalit a jak je problém sociální exkluze řešen na obecní úrovni.
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Žatecku po roce 1989
Stroukal, Dominik ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato práce mapuje a analyzuje v kontextu mediální teorie, především teorie transformace médií a teorie regionální žurnalistiky, vývoj regionálního tisku na Žatecku po revoluci v roce 1989. Práce nejprve stručně mapuje situaci tisku na Žatecku před rokem 1989 a věnuje se mediální teorii. V následujících částech je podrobně zmapován vývoj po roce 1989, periodika jsou popsána a je představen jejich vývoj. Závěrem jsou periodika souhrnně analyzována. Je ukázáno, že navzdory mediální teorii nedocházelo na Žatecku k monopolizaci a centralizaci tisku, na druhou stranu docházelo k jeho komercionalizaci. Nakonec je porevoluční vývoj analyzován ve vztahu k politické situaci a je ukázáno, že politický vývoj měl zásadní vliv na vznik, zánik i obsah periodik.
|
|
|
Sociální exkluze pohledem obyvatel vyloučených lokalit, sociálních pracovníků a úředníků
Ježek, Michal ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Tématem bakalářské práce je problematika sociální exkluze a sociálně vyloučených lokalit. Práce pojednává o pohledu obyvatel sociálně vyloučených lokalit a expertů, kteří se podílejí na vytváření a uplatňování inkluzivní politiky na lokální úrovni. Text je rozdělen na teoretickou část, jež se zabývá konceptem sociální exkluze, jeho historií a současným diskurzem. Dále je popsáno, kdo a proč je nejvíce ohrožen sociální exkluzí, jaké jsou její příčiny a důsledky. Jelikož se práce zaobírá pohledem obyvatel sociálně vyloučených lokalit, teoretická část popisuje také vznik a definici těchto lokalit. Praktická část je tvořena analýzou rozhovorů s respondenty z řad obyvatel vyloučených lokalit a expertů. Cílem práce je zjistit, jak tito aktéři inkluzivní politiky vnímají problém sociální exkluze a vyloučených lokalit. Dále je úkolem práce zjistit, jaké jsou největší problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit, jaké jsou sociální vazby uvnitř lokalit a jak je problém sociální exkluze řešen na obecní úrovni.
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Žatecku po roce 1989
Stroukal, Dominik ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato práce mapuje a analyzuje v kontextu mediální teorie, především teorie transformace médií a teorie regionální žurnalistiky, vývoj regionálního tisku na Žatecku po revoluci v roce 1989. Práce nejprve stručně mapuje situaci tisku na Žatecku před rokem 1989 a věnuje se mediální teorii. V následujících částech je podrobně zmapován vývoj po roce 1989, periodika jsou popsána a je představen jejich vývoj. Závěrem jsou periodika souhrnně analyzována. Je ukázáno, že navzdory mediální teorii nedocházelo na Žatecku k monopolizaci a centralizaci tisku, na druhou stranu docházelo k jeho komercionalizaci. Nakonec je porevoluční vývoj analyzován ve vztahu k politické situaci a je ukázáno, že politický vývoj měl zásadní vliv na vznik, zánik i obsah periodik.
|
|
|
Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování
NOVÁKOVÁ, Renata
V diplomové práci, která nese název "Hodnocení kvality chmele z tradiční a netradiční oblasti pěstování", byla porovnána kvalita hlávek chmele tří odrůd (Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek) získaných ze sklizně roku 2015. Produkci z netradiční oblasti pěstování reprezentují hlávky chmele ze soukromé chmelnice pana Ing. Martina Nováka z Obory na Táborsku. Standardní produkce chmele je reprezentována literárně dostupnými údaji o produkci pěstitelů z tradiční oblasti pěstování. V praktické části byl u vzorků z netradiční oblasti pěstování chmele proveden mechanický a chemický rozbor. Zjištěné údaje byly porovnány s hodnotami z dostupných prací z tradiční oblasti pěstování chmele. Cílem práce bylo zjistit, zda se dá kvalitní chmel vypěstovat i v jiné, netradiční oblasti pěstování chmele. Hlavní pozornost byla věnována stanovení obsahu alfa a beta kyselin. Vzorky byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC). Obsah alfa kyselin v testovaných vzorcích činil u odrůdy ŽPČ 4,06 % hm., u odrůdy Sládek 7,14 % hm. a u odrůdy Kazbek 4,67 % hm. Obsah beta kyselin činil u odrůdy ŽPČ 3,16 % hm., u odrůdy Sládek 3,93 % hm. a odrůdy Kazbek 4,51 % hm. Ve srovnání s charakteristickými hodnotami daných odrůd dosahují obsahy alfa kyselin vyšších hodnot, naopak beta kyseliny nižších hodnot.
|
host ::
RSS.